Máme za sebou rok s novým startovištěm na Javorovém vrchu a rád bych zrekapituloval, jak to fungovalo a možná taky připomenul pár důležitých informací.
Výcvik na novém startovišti
Spekulace některých zainteresovaných inspektorů o tom, jak špatně to bude při severozápadním termickém větru na novém startovišti proudit, že žáci na přistávací plochu nedolétnou nebo že instruktoři nebudou mít stálý vizuální kontakt se žákem – to už je snad minulostí.
V letošní sezóně jsme toto nové startoviště s Beskydskou školou létání hojně využívali – a to při bezvětří, termickém severozápadním větru i silnějším západním větru a parádně jsme si polétali. Nacvičovali jsme svahování a hlavně jsme mohli startovat i do termického větru ze západního kotle, který na severním startovišti dělá tolik problémů.
Nad přistávací plochu žáci přilétali s vyšší výškou, než piloti, kteří se pouštěli do severozápadního proudění ze severního startoviště a nepodařilo se jim přelétnout na západní stranu kopce.
Jak startovat
Starty z téměř roviny přecházející do prudšího svahu vyžadují důkladnější zaměření na jiné dovednosti, než jen rychlý běh po plytké sjezdovce. Akcelerace pilota při vytahování vrchlíku nad hlavu není v tomto případě tolik důležitá, protože sklon je dostatečný a většinou i fouká vítr. Ale o to lépe je potřeba zvládat dobrzdění předstřelu vrchlíku, který se svým klopivým momentem snaží srovnat s vysokým úhlem náběhu při větru stoupajícím po prudším svahu. Pilot musí vrchlík nechat vyletět nad hlavu, až jakoby mírně před sebe, a teprve tam jej musí agresivně přibrzdit. Zkontrolovat vrchlík a srovnat si jej do vhodného směru – to je důležité pro bezpečný start do volného prostoru. Pak musí následovat plynulé odbrzdění a stejně tak plynulý rozběh. Pokud je narůstající rychlost vrchlíku podobná jako narůstající rychlost pilota běžícího po startovišti, je z toho nádherný start. Pokud se to pilotovi nepodaří, bude si muset start zopakovat. Ale to vše patří k výcviku a je dobře, že si žáci mají možnost vyzkoušet různé profily startovišť.
Aktuální stav
Startoviště se nám z hustého lesa s velmi nerovným povrchem podařilo vytěžit a doslova vyfrézovat za 7 dní i se zasetím trávy. Pak přišly jarní deštíky, tráva se chytla a to už jsme testovali starty na různé směry a síly větrů. K úpravě nám zůstala ještě spodní polovina startoviště, na které zbyla lesní cesta a hromady dřeva. Ty jsme postupně zpracovali a poodváželi dolů.
Další úpravy v roce 2014
Hned na jaře dovytahujeme zbývající dřevo, ořežeme spodní pařezy až k zemi a zarovnáme příjezdovou lesní cestu. Protože ta už nebude potřeba. Pro zvětšení startoviště máme na levé straně ještě stále k dispozici několik desítek smrků, ale vzhledem ke správnému proudění větru v prostoru startoviště zatím této možnosti využívat nebudeme.
No a to je zatím k tomuto startovišti vše. Ve vzduchu jsou ještě nějaké zajímavé možnosti, jak to půjde, tak vás budu ihned informovat.
Díky a držte se
Dalibor Carbol